Způsob zjišťování množství dodané pitné vody, vypouštěných odpadních vod a vypouštěných srážkových vod

 

Způsob zjišťování množství dodané pitné vody

Způsob zjišťování množství dodané pitné vody odběrateli je upraven zejména v ust. § 16 ZoVaK.

Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Výjimečně a v odůvodněných případech může provozovatel vodovod stanovit jiný způsob určení množství, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

V případě, že není osazen vodoměr stanoví se množství dodané pitné vody podle Směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

 

Způsob zjišťování množství vypouštěných odpadních vod

Způsob zjišťování množství dodané pitné vody odběrateli je upraven zejména v ust. § 19 ZoVaK.

Výjimečně a pouze v případech kdy to stanoví Kanalizační řád měří množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratel svým měřicím zařízením. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a provozovatelem kanalizace. Měřící zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.

Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, může každý rok uplatnit snížení množství odváděných odpadních vod. Podkladem pro výpočet snížení je průkazné měření množství vypouštěné odpadní vody nebo odborný výpočet, vycházející z technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

 

Způsob zjišťování množství vypouštěných srážkových vod

Způsob zjišťování množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace je upraven zejména v ust. § 19 odst. 6 ZoVaK.

Výjimečně je množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, pokud to stanoví Kanalizační řád. Obvykle se množství vypouštěných srážkových vod vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

 

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

Plocha A – těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby. Odtokový součinitel: 0,9.

Plocha B – půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod. Odtokový součinitel: 0,6**.

Plocha C – propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování. Odtokový součinitel: 0,4.

Plocha D – půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod. Odtokový součinitel: 0,3**.

Plocha E – půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod. Odtokový součinitel: 0,1**.

Plocha F – plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic. Odtokový součinitel: 0,05.

 

** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.